Přeskočit na hlavní obsah

Přednášíme budoucím logopedům




V rámci naší spolupráce s Pedagogickou fakultou Masarykovy univerzity přinášíme klientům možnost předstoupit před studenty logopedie a promluvit o své zkušenosti s koktavostí. Jak vidí tuto návštěvu na prestižní české univerzitě jedna z účastnic akce?

Ve dnech 20.11. a 11.12. jsme se vydali na Pedagogickou fakultu Masarykovy univerzity v Brně. Pokaždé nás čekala skupina zvědavých studentů logopedie, kteří dychtili po naší koktavosti :-).
Všichni jsme, jeden po druhém, vystoupili před studenty a povykládali jsme své příběhy. Každý máme jinou cestu, jinak trnitou, nekoktáme stejně a taky odlišně svou koktavost (ne)přijímáme. Na závěr proběhla vždy diskuze, při které se nás studenti ptali, co je zajímalo a napadlo.
Je pro nás veliká příležitost, ale taky velká zkouška, vystoupit před lidi s otevřeností našeho příběhu. Je pravda, že před budoucími logopedy se nám mluvilo pokaždé dobře, bylo vidět, že je to zajímá a člověk se nebál zadrhnout, protože věděl, že to je ten důvod, proč tyto lidi zajímá.
Je fajn o tomhle tématu mluvit, nechat lidi nahlédnout do tohoto světa, líp ho potom dokáží pochopit. Děkujeme Pedagogické fakultě za tuto možnost a studentům, že nám naslouchali. Moc se nám tyto dvě návštěvy líbily.

Za klienty Mgr. Jana Dezorta

Hilda Pešlová








Populární příspěvky z tohoto blogu

JOE BIDEN - koktavost jako dar od Boha

  Ačkoliv se na nekoktam.cz politikou obvykle nezabýváme, tentokrát uděláme výjimku. Málokterá událost na světě získává tolik pozornosti jako volba americ­kého prezidenta. Proč? Protože prezident USA je jedním z nejvlivnějších a nejmocnějších lidí na světě a ovlivňuje tak osudy nejen Američanů. A my máme radost, že se kandidát na prezidenta (a teď už snad i oficiální vítěz voleb) Joe Biden nestyděl během své volební kampaně mluvit o koktavosti , která jej doprovází od dětství. Sám ji často označuje za „dar od Boha", jelikož ho nutí na sobě pracovat. Přiznává, že i nyní, pokud je unavený, zadrhává a speciálně těžké je telefonovat a nahlas číst. V rámci předvolebních vystoupení na stanici CNN dostal otázku, co by poradil studentovi, který od malička zadrhává. Základem je podle Bidena nehodnotit se podle řeči. Je důležité nenechat koktavost, aby určovala, kým jsme . Je potřeba si uvědomit, že koktavost nemá nic společného s intelektem a překonat ji můžeme jen prací na sobě. C

25 věcí, které bych si přál vědět o koktavosti, když mi bylo 20

Trpíte sami nebo někdo z Vašich blízkých poruchou plynulosti řeči? Pokud ano, přečtěte si  25 věcí, které bych si přál vědět o koktavosti, když mi bylo 20  od  Laurenta Lagarda . Velmi inspirativní a motivující myšlenky, které již mnoha lidem pomohly. 1. Přál bych si vědět, že koktavost není vada a že to není moje chyba. 2. Přál bych si vědět, že koktavost je jen jedna část mé osobnosti. 3. Přál bych si vědět, že smířit se neznamená vzdát se. 4. Přál bych si vědět, že koktavost není vysvětlením všeho, co se mi na sobě a na mém životě nelíbí. 5. Přál bych si vědět, že koktavost je možné překonat. 6. Přál bych si vědět, že společným rysem lidí, kteří koktavost překonali, je, že věděli, že koktavost překonat lze. 7. Přál bych si vědět, že koktavost není prohra a plynulost neznamená úspěch. 8. Přál bych si vědět, že se musíš odvážit být sám sebou se svými ctnostmi i nectostmi. 9. Přál bych si vědět, že otevřeně mluvit o vlastní koktavosti může být taková úleva. 10. Přál bych s

Známé osobnosti a koktavost

  Najdete je mezi vědci, právníky, zpěváky a třeba i herci. Například Bruce Willis, Ed Sheeran a Emily Blunt se potýkají s koktavostí stejně jako vy, nebo někdo, koho možná znáte.  Březnové číslo MARIE CLAIRE (2020) přineslo rozhovor právě s herečkou Emily Blunt. Povídal si s ní 11letý chlapec Sammy, který sám trpí koktavostí. Jejich setkání později sepsala jeho matka Anne Fulenwider. Emily koktá od dětství. V její rodině koktavostí trpí také několik dalších rodinných příslušníků. Nejvýrazněji začala koktat v šesti až sedmi letech. Během školní docházky neměla ráda, když ji učitel vyvolal a nikdy si netroufla na recitaci básní. Hůř se jí mluvilo, když byla středem pozornosti a nerada telefonovala. Problém jí také dělalo představit se. Nikdy neplánovala být herečkou. Ve škole, když si poprvé zkusila zahrát roli ve hře, zjistila, že dokáže mluvit plynule. Původně hrát nechtěla, ale měl na ni vliv její učitel, který v ni věřil. Ani to ji ale nepřesvědčilo o povolání herečky. Chtěla se