Jaké to je učit žáka s koktavostí na základní škole?
Učitelé žáků s koktavostí stojí někdy v bodě, kdy neví, co mají dělat. Hlavou jim možná běhají myšlenky, které je těžké roztřídit. Dělat, že to nevidím/neslyším? Komunikovat o koktavosti s žákem? Každý žák a člověk s koktavostí je jiný a neexistuje univerzální přístup, který by každému vyhovoval. Rozhodli jsme se zeptat samotných učitelů, jaké to je učit žáka s koktavostí.
Tentokrát jsme oslovili učitelku druhého stupně základní školy, paní Mgr. Janu Z.
Kolik žáků, kteří prošli vašimi hodinami, koktalo? A převažovali spíš dívky nebo chlapci?
Za 15 let své pedagogické
praxe jsem se s dětmi s koktavostí příliš nesetkala. Vím pouze o dvou. :) A obě byly dívky, takže
tedy převažovaly dívky, ale můj vzorek je velmi, velmi malý.
Byla to vaše
jediná zkušenost s lidmi s koktavostí?
Ne, mám blízkého kamaráda, který koktá, dále spolužáka z vysoké, tedy pedagoga, chodila jsem do třídy s dívkou s touto poruchou plynulosti řeči a také koktal můj oblíbený taxikář, který mě často vozíval z nádraží při zpoždění vlaku. :)
Zajímala jste
se někdy o tuto problematiku?
Musím přiznat, že jsem se s tímto tématem seznámila pouze v rámci studia na univerzitě, ale osobně jsem se o toto téma nezajímala.
Jak jste se
cítila, když jste se poprvé dozvěděla, že žák koktá? Jak jste to vnímala?
Ať jde o dítě s poruchou řeči nebo třeba poruchou učení a poprvé se toto dozvím, beru to naprosto přirozeně. Každý jsme jedineční a musíme se naučit pracovat se sebou samým. Nevnímám to rozhodně jako nějaké stigma, přemýšlím, jak najít cestu k takovému dítěti a jak mu s jeho problémem nejlépe pomoci.
Jaké jste měla
pocity, když se žák zadrhl? Pomáhala jste mu nějak?
Myslím, že v takovém případě jsem se snažila pomoct a podpořit. Chápu, že pro děti toto musí být traumatické. Podle mě je ale moc důležité, aby s touto vadou byl obeznámen i třídní kolektiv a bylo ve školní skupině pozitivní klima. Aby se vada řeči nestala terčem kritiky nebo posměchu.
Bavili jste se
někdy narovinu o jeho problému s plynulostí? Jaké to bylo?
Určitě jsme se o tom bavili v rámci přípravy řečnických úkolů, referátů, nebo všemožného mluveného projevu.
Bylo potřeba
pracovat s kolektivem třídy, příp. učitelů ohledně tohoto tématu?
Myslím, že to nebylo potřeba.
Stalo se vám někdy,
že jste žáka vědomě nevyvolala?
Jelikož se jednalo v obou případech o velmi nadané a šikovné žákyně, určitě jsem je velmi ráda vyvolávala, pokud se přihlásily a odpovídat chtěly. Že bych je záměrně nevyvolala si rozhodně neuvědomuji.
Využívali jste
nějakých opatření např. zkoušení výhradně písemně? Proč? Chtěl to tak i žák?
Kdyby se toho dožadoval – přistoupila byste na to? Proč?
Určitě jsme nevyužívali jen písemnou formu, cítila jsem, že mluvený projev je pro žáky s řečovou vadou jakousi výzvou. K vlastní prezentaci přistupovali s velkým respektem, o to víc byl promyšlený a připravený. Připouštím ale, že kdybych o to byla žákem požádána, určitě bych pouze s písemnou formou neměla problém.
Vnímala jste,
že koktavost ovlivňuje chování, osobnost a psychiku žáka?
Všechny lidi s koktavostí, které jsem zmínila a se kterými jsem se setkala, vnímám jako velice chytré a silné osobnosti. Taky je možná trochu paradoxně všechny spojuje upovídanost, jsou příjemní baviči i veselí vypravěči. A jestli koktavost ovlivňuje psychiku žáka? Určitě ano, každá odlišnost bývá v dětských kolektivech vnímána. Určitě se během svého života setkávají s mnoha lidmi, kteří nemají pochopení nebo jsou schopni se posmívat, můj vzorek lidí s koktavostí mi však napovídá, že možná proto jsou silnější a odolnější, velmi odhodlaní se svojí vadou bojovat.
Co byste
poradila vyučujícím, kteří budou učit žáka s koktavostí?
Doporučila bych, ať je podporují a motivují, stejně jako jakéhokoliv jiného žáka. :)
Co byste
vzkázala lidem/dětem s koktavostí?
Vzkázala bych jim, že jim
držím palce. Aby měli hodně sil na sobě pracovat, byli hrdí na všechny malé
krůčky i pokroky, kterých jsou schopni. Aby měli štěstí na lidi kolem sebe, aby
si uvědomovali svoji jedinečnost.
autor: Hilda Pešlová